Třída: savci, Řád: primáti, Čeleď: kočkodanovití
Zeměpisné rozšíření: severní Afrika (Atlas) a Gibraltar
Biotop: horské svahy se světlými lesy, hlavně cedrovými a dubovými
Potrava: plody, listy, výhonky, hlízy, bezobratlí (především hmyz)
Rozměry: délka těla 55 – 75 cm, ocas nemá, hmotnost 4 – 15 kg
Rozmnožování: Samice je březí 3 měsíce a rodí 1 mládě, které zpočátku nosí na hrudi a později vozí na hřbetě.
Zajímavosti: Magoti jsou statné
opice, samci jsou mnohem větší než samice. Žijí v rodinných
tlupách, v nichž je pořádek udržován pomocí vzájemné péče o srst. obecné
pravidlo, že jedinec společensky výše postavený (a obvykle silnější) si
nechává probírat kožich od svého podřízeného (a slabšího). Výjimkou jsou
malá mláďata, kterým probírají srst dospělí.
Zdržují se převážně na zemi, i když dovedou také obratně šplhat po skalách i
po stromech. V 19. století byli vysazeni na Gibraltarské skále.
Tlupa magotů může zahrnovat až 40 členů. Jádrem skupiny jsou dospělé samice
a jejich mláďata, vůdčí postavení zastává dominantní samec. Ten svou
početnou rodinu hlídá a brání. Věnuje se i výchově potomků a nečiní rozdíl
mezi svým vlastním nebo cizím mládětem.
Původní domovinou magotů je severní Afrika,
takže jsou jedinými zástupci makaků, kteří nežijí v Asii. Je zároveň i
jediným evropským primátem, protože byl vysazen na Gibraltaru. Neví se sice
přesně kdy a kým, ale o dnešní populaci pečuje britská posádka. Magoti žijí
v dobře uspořádaných skupinách vedených dominantním samcem. V zoo je chováme
od roku 1950, s krátkou přestávkou v letech 1998
– 2001.
(Text je citace z Lexikonu zvířat pražské ZOO)
