Třída: savci, Řád: hlodavci, Čeleď: dikobrazovití
Zeměpisné rozšíření: jižní Afrika (subsaharská Afrika kromě pouští na jihozápadě)
Biotop: travnaté území (savany a křovinatý buš s kamenitými plochami a výchozy)
Potrava: části rostlin (podzemní části rostlin, spadané plody, kůra)
Rozměry: hmotnost 13 – 27 kg, délka těla 53 – 83 cm, délka ocasu 2 – 13 cm
Rozmnožování: Březost trvá 90 – 94 dny, počet mláďat 1 – 3.
Zajímavosti: Má tělo pokryté
tuhými chlupy, ostny a bodlinami. Na hřbetě tvoří jakousi hřívu, kterou
dikobraz v rozčilení naježí. Některé ostny na ocase jsou duté, a když zvíře
při hrozbě ocasem potřásá, vydávají chřestivý zvuk.
U tohoto druhu je to samice, kdo provokuje samce k páření. Je-li v říji,
otáčí se k němu zády, zvedá ocas a bodliny sklápí směrem od něj. Žije
samotářsky nebo v rodinných skupinách s různě starými mláďaty. Ta mají hned
po narození otevřené oči, vyvinuté zuby a měkké ostny, které brzy ztvrdnou.
Zpočátku tráví čas v měkce vystlaném pelechu v podzemní noře. Dikobrazové si
hloubí až dvacetimetrové nory sami a uchylují se do nich v nebezpečí
a v době odpočinku. Často také využívají přirozené skalní úkryty.
Patří k poměrně novým druhům. První přišli v roce 2003, rozmnožovat se
začali v roce 2004.
Má ostny dlouhé 30
– 50 cm, na hlavě a
hřbetě tvoří jakousi hřívu, kterou zvířata v rozčilení
naježí. Kratší ostny na ocase jsou duté, takže vydávají chřestivý zvuk.
Obecně jsou ostny usazené v kůži jen velmi volně a
snadno se uvolní, když se zachytí v těle nepřítele nebo když jimi dikobraz
potřásá a o cokoliv zavadí. Nedokáže je však aktivně vystřelit. Mláďata se
rodí s měkkými ostny, které během několika hodin
ztvrdnou.
(Text je citace z Lexikonu zvířat pražské ZOO)
